Elektromobily se v posledních letech staly obrovským tématem. Ještě nedávno je mnoho lidí považovalo za drahou technologickou novinku pro nadšence, dnes jich však na silnicích přibývá každým měsícem. Přesto stále existuje velké množství lidí, kteří o elektromobilech prakticky nic nevědí. Nevědí, jak funguje nabíjení, co znamenají jednotky kWh nebo kW, jaký je rozdíl mezi domácím wallboxem a rychlonabíječkou nebo proč elektromobil v zimě spotřebuje více energie.
A právě to je naprosto normální. Elektromobilita funguje trochu jinak než klasické vozy se spalovacím motorem a člověk se musí naučit několik nových pojmů. Dobrou zprávou však je, že ve skutečnosti nejde o nic složitého. Jakmile pochopíte základní principy fungování baterie, spotřeby a nabíjení, začne elektromobil dávat velmi logický smysl.
V tomto článku si vysvětlíme vše podstatné jednoduše, prakticky a bez zbytečně komplikovaných technických výrazů.
Jak funguje elektromobil
Největší rozdíl mezi elektromobilem a klasickým autem spočívá v pohonu. Místo spalovacího motoru používá elektromotor, který získává energii z trakční baterie.
Pokud si to chceme představit úplně jednoduše, baterie představuje palivovou nádrž, elektromotor nahrazuje benzínový nebo dieselový motor a nabíjení funguje podobně jako tankování.
Elektromotor je oproti spalovacímu motoru výrazně jednodušší. Obsahuje méně pohyblivých součástí, nepotřebuje olej, rozvody, svíčky ani mnoho dalších komponentů typických pro spalovací motory.
Právě v tom spočívá jedna z největších výhod elektromobilů. Méně mechanických součástí znamená nižší pravděpodobnost poruchy, méně servisu a nižší provozní náklady.
Velkým rozdílem je také samotný pocit z jízdy. Elektromotor dokáže podat maximální výkon okamžitě, proto elektromobily působí velmi svižně už při rozjezdu. Navíc jezdí mimořádně tiše a bez vibrací.
Proč jsou elektromobily levnější na servis
Mnoho lidí se u elektromobilů soustředí hlavně na cenu nabíjení, ale velká úspora často přichází právě při servisu.
Klasické auto se spalovacím motorem obsahuje obrovské množství komponentů, které se časem opotřebují. Potřebuje pravidelnou výměnu oleje, filtrů, rozvodů a dalších dílů. Elektromobil většinu těchto součástí vůbec nepotřebuje.
To neznamená, že je elektromobil zcela bezúdržbový. Stále je potřeba kontrolovat podvozek, pneumatiky, brzdy nebo klimatizaci. Počet servisních úkonů však bývá výrazně nižší.
Velkou výhodou je také rekuperace. Elektromobil při brzdění využívá elektromotor ke zpomalování vozu a část energie vrací zpět do baterie. Díky tomu se klasické brzdy používají méně a často vydrží výrazně déle.
Co znamená kapacita baterie a jednotka kWh
Jedním z nejdůležitějších údajů u elektromobilu je kapacita baterie. Ta se udává v kilowatthodinách, tedy kWh.
Právě tento údaj bývá pro nové uživatele často matoucí. kWh totiž neoznačuje výkon, ale množství energie uložené v baterii.
Nejjednodušší je představit si baterii jako nádrž na palivo. Čím větší nádrž, tím více kilometrů dokáže auto ujet. Přesně stejně funguje i elektromobil.
Menší městské elektromobily mohou mít kapacitu kolem 35 až 45 kWh, větší rodinné modely často disponují bateriemi s kapacitou 60 až 80 kWh a luxusnější elektromobily mohou mít i více než 100 kWh.
Samotná velikost baterie však ještě automaticky neznamená velký dojezd. Stejně důležitá je také spotřeba vozidla.
Celková a využitelná kapacita baterie
U elektromobilů často najdete dva údaje – celkovou a využitelnou kapacitu baterie.
Výrobci totiž záměrně neumožňují úplné nabití ani úplné vybití baterie. Část energie zůstává jako ochranná rezerva.
Důvod je jednoduchý. Lithium-iontové baterie se nejvíce opotřebovávají při extrémně vysokém nebo nízkém stavu nabití. Rezerva proto pomáhá prodloužit životnost baterie a snižovat její degradaci.
Pokud má elektromobil například celkovou kapacitu 82 kWh, řidič může reálně využívat přibližně 77 kWh. Právě využitelná kapacita je důležitá z pohledu skutečného dojezdu.
Jak se počítá spotřeba elektromobilu
Spotřeba elektromobilu funguje velmi podobně jako u vozů se spalovacím motorem. Rozdíl je pouze v jednotkách.
Zatímco u benzinových aut používáme litry na 100 kilometrů, u elektromobilů se používá údaj kWh na 100 kilometrů.
Pokud elektromobil spotřebuje například 18 kWh na 100 kilometrů, znamená to, že při ujetí 100 kilometrů využije 18 kilowatthodin energie z baterie.
Čím nižší spotřeba, tím delšího dojezdu vozidlo dosáhne. Spotřebu přitom výrazně ovlivňuje styl jízdy, rychlost, počasí, vytápění, klimatizace nebo profil trasy.
Proč elektromobil na dálnici spotřebuje více energie
Elektromobily jsou mimořádně efektivní ve městě nebo při nižších rychlostech. Při jízdě po dálnici však spotřeba výrazně roste.
Důvodem je především odpor vzduchu, který při vyšších rychlostech dramaticky narůstá. Čím rychleji auto jede, tím více energie potřebuje.
Pokud elektromobil ve městě spotřebuje přibližně 15 kWh na 100 kilometrů, na dálnici může spotřeba bez problémů vzrůst i na více než 25 kWh na 100 kilometrů.
Právě proto bývá skutečný dálniční dojezd nižší než papírové hodnoty podle normy WLTP.
Jak funguje nabíjení elektromobilu
Nabíjení elektromobilu je v principu velmi jednoduché. Auto se pomocí kabelu připojí k nabíječce a energie začne proudit do baterie.
V praxi však existují dva základní typy nabíjení – AC a DC nabíjení.
AC nabíjení využívá střídavý proud a jde o nejběžnější způsob domácího nabíjení. Používá se především doma, ve firmách, na parkovištích nebo v obchodních centrech.
Při AC nabíjení musí vozidlo pomocí palubní nabíječky přeměnit střídavý proud na stejnosměrný.
DC nabíjení představuje rychlonabíjení. Energie proudí přímo do baterie, což umožňuje výrazně vyšší výkon a kratší dobu nabíjení. Právě DC nabíjení najdete především u dálnic a na rychlonabíjecích stanicích.
Typy konektorů u elektromobilů
Nové uživatele často mate také množství různých konektorů.
V Evropě se dnes nejčastěji používají dva hlavní typy.
Konektor Type 2 slouží pro AC nabíjení a používá se u domácích wallboxů nebo pomalejších veřejných nabíječek, zpravidla do 7 kW.
Konektor CCS2 slouží pro DC rychlonabíjení a jde o současný evropský standard s výkonem 150 až 200 kW.
Starší elektromobily mohou používat také konektor CHAdeMO, který byl populární zejména u japonských vozidel. Dnes však jeho význam postupně klesá.
Proč se u wallboxů řeší ampéry a jističe
U elektromobilů se často setkáte také s pojmy jako 16 A, 25 A nebo 32 A.
Ampéry označují elektrický proud a právě ten určuje, jaký výkon dokáže wallbox nebo elektrická přípojka zvládnout.
Právě proto se u elektromobilů řeší velikost hlavního jističe domácnosti.
A zde přichází velmi důležitá věc, kterou si mnoho lidí neuvědomuje. Hlavní jistič neslouží pouze pro wallbox. Napájí celý dům.
To znamená, že z jednoho jističe funguje nabíjení auta, trouba, indukční deska, bojler, klimatizace, tepelné čerpadlo i všechny ostatní spotřebiče.
Pokud by wallbox odebíral příliš vysoký výkon a zároveň by doma běželo více energeticky náročných zařízení, mohlo by dojít k vypnutí hlavního jističe.
Právě proto se u domácích wallboxů velmi často doporučuje výkon okolo 11 kW, který představuje rozumný kompromis mezi rychlostí nabíjení a bezpečným fungováním celé domácnosti.
Dynamické řízení výkonu wallboxu
Moderní wallboxy dnes často využívají takzvané dynamické řízení výkonu.
Wallbox sleduje aktuální spotřebu domácnosti a automaticky upravuje výkon nabíjení tak, aby nedošlo k vypnutí hlavního jističe.
Pokud například zapnete indukční desku, troubu nebo klimatizaci, wallbox automaticky sníží výkon nabíjení. Jakmile spotřeba domácnosti klesne, wallbox výkon opět zvýší.
Právě toto je dnes velmi oblíbené řešení u rodinných domů.
Rekuperace a brzdění elektromotorem
Jednou z nejzajímavějších technologií elektromobilů je rekuperace.
Když řidič uvolní akcelerátor nebo začne brzdit, elektromotor začne fungovat jako generátor a přeměňuje kinetickou energii zpět na elektřinu. Ta se následně vrací do baterie.
Díky tomu elektromobil spotřebuje méně energie, brzdy se méně opotřebovávají a jízda ve městě je efektivnější. Některé elektromobily umožňují téměř jízdu jedním pedálem bez častého používání klasických brzd.
Jak funguje elektromobil v zimě
Zima patří mezi nejdiskutovanější témata elektromobility. Je pravda, že chladné počasí má na baterii negativní vliv a dojezd bývá nižší. Energie se spotřebovává na vytápění, předehřev baterie, vyhřívání oken nebo sedadel. Při silných mrazech může dojezd klesnout přibližně o 10 až 30 procent. Moderní elektromobily však využívají tepelná čerpadla, předehřev baterie a inteligentní řízení teploty, které pomáhají snižovat negativní dopady zimního období.
Plánování dlouhých cest elektromobilem
Jednou z největších obav nových uživatelů bývá cestování na dlouhé vzdálenosti. Moderní elektromobily však dnes dokážou plánování zvládat velmi efektivně. Navigace automaticky počítají spotřebu, navrhují nabíjecí zastávky a odhadují stav baterie po příjezdu. U elektromobilu je často efektivnější nabíjet kratší dobu a častěji. Baterie se totiž nejrychleji nabíjí přibližně mezi 10 a 80 procenty kapacity. Právě proto bývá na dlouhých trasách výhodnější udělat více kratších zastávek než čekat na úplné nabití.
Elektromobilita už dávno není budoucnost
Elektromobily se v posledních letech posunuly obrovským tempem kupředu. Mají větší dojezd, rychlejší nabíjení, lepší baterie i hustší síť nabíjecích stanic. Pro mnoho řidičů dnes představují pohodlnější, tišší a levnější způsob každodenní dopravy. Největším problémem elektromobility už dávno není samotná technologie, ale spíše množství nejasností a mýtů, které ji obklopují. Jakmile člověk pochopí základní principy fungování baterie, spotřeby a nabíjení, elektromobil přestane působit složitě a začne dávat velmi logický smysl.
Zanechte komentář